RSS kanály jednotlivých štítků

Jednotlivé štítky (tj. tagy, kategorie, rubriky, témata, šuplíky) v systému Blogger.com mají vlastní RSS, takže můžete sledovat ve čtečce pouze určité téma z celého blogu. Více viz nápověda. Vážně to funguje :)

Moblock podruhé - problémek s internetem

O Moblocku jsem už psal, je to něco jako Peer Guardian 2, ale pod Linuxem, zatím bez GUI. Pokud vládnete angličtinou, tady je návod a fórum, takže se můžete doptat. Přišla nová verze Moblocku a s ní paranoidní blokování všech protokolů, a tedy i protokolů HTTP a HTTPS. Takže jsem čučel, proč se nedostanu ani na Google.cz :)

V návodu je rada, odkomentovat v /etc/moblock/moblock.conf řádek s WHITE_TCP_OUT="http https". To je sice prima, ale stejně mi Moblock blokoval net dál (hodně důležitých adres). Nakonec jsem přišel na to, že je třeba zakomentovat některé blocklisty v /etc/moblock/blocklists.list. Konkrétně ty řádky s iana (tj. IANA). Nějak mi nedochází, proč jsou defaultně blokovány tyto rozsahy, když se pak nemůžete připojit ani na naprosto normální stránky. Jakožto ubuntu-klikoš důrazně protestuji! :)

Po úpravách (napište vždy v Terminálu sudo gedit a cestu k danému souboru) je nutno ještě Moblock reloadovat (pokud žádná změna, zkuste taky restart nebo stop + start). Jinak manuální ovládání Moblocku v Terminálu je teď o dost intuitivnější, je to samozřejmě se sudo, a pak píšete vždy moblock-control a k tomu přidáte to či ono slovíčko jako start, stop, reload, test apod.

Výsledný stav je ten, že Moblock blokuje tradiční humus, jinak si normálně surfuju. Dobré je i to, že Moblock defaultně startuje po bootu a sám si stahuje updatlé blocklisty, takže se nemusím o nic starat, nic spouštět apod. Běžná pohoda jako u minulé verze.

P.S. Fungování Moblocku lze sledovat díky příkazu:

tail -f /var/log/moblock.log

Udělejte si na panelu vlastní spouštěč (pravý klik na panel, Přidat na panel > Uživatelský spouštěč aplikací, typ Aplikace v terminálu), nějaké jméno, a dejte si řádek výše do kolonky příkaz. Volba -f (= follow) umožňuje sledovat aktuální blokování a další činnosti, které Moblock právě provádí.

Gutsy Gibbon přichází!

Na Živě.sk je článek s výčtem novinek nové verze Ubuntu jménem Gutsy Gibbon. Potěšilo mě zejména zavedení vylepšení grafického nastavení :) Hej, tohle už je fakt pro mrňata! Moc se těším na 18. říjen. Pokud neznáte Ubuntu, nejbáječnější OS všech dob, a ani název Linux vám nic neříká, představte si, že by v ten den měl být poblíž koncert Tokiáčků - přesně tak jsem nažhavenej.

Update: tak už vyšel :) Možno nahlédnout i na české stránky.

Obnova dat pomocí PhotoRec (Ubuntu 7.04)

Jak obnovit smazaná data v Ubuntu? Teorie zní, že delete + vysypání koše neznamená odstranění dat (souborů) jako takových, ale pouze označí tato data operačnímu systému jako přepsatelná případnými daty novými. To znamená, že dokud nejsou "smazaná" data takto přepsána, je možné je obnovit.

Nástroj, jímž to lze udělat, je PhotoRec. Instalujte v Synapticu, kde lze najít pod názvem Testdisk. Před prvním spuštěním v Terminálu (vyžaduje sudo) si upravte výšku okna, protáhněte je dolů, pak tedy:

sudo photorec

Pak stačí zvolit druh počítače, partišnu, adresář (ten třeba potvrdit, zmáčkni ypsilon), a ve File Opt si ještě nacvakejte mezerníkem, které typy souborů chcete, respektive nechcete obnovit.

No a pak už jen Search a rozjede se čtení sektorů (má několik průchodů, pass), které může trvat delší dobu. PhotoRec vytvoří v adresáři, kde obnovuje, výsledkové adresáře nazvané recup_dir1, recup_dir2 atd. Jsou pod rootem, takže bezprostředně po skončení obnovy do nich nemáte přístup, v Terminálu je nutno povolit práva pro uživatele (konkrétní příklad je pro adresář obrazky, kde jsem chtěl obnovit jeden pokusně smazaný obrázek .jpg a kde se vytvořily ony zmíněné adresáře; loginname je samozřejmě vaše uživatelské jméno):

sudo chown -R loginname: ~/PATH/recup_dir*
sudo chown -R husteyteepek: ~/obrazky/recup_dir*

Nyní lze do složek s výsledky obnovy vstoupit normálně dvojklikem a prohlížet je. Soubory nemají původní jména, ale číslované názvy začínající na písmeno f, a poznáte je dle koncovky. Obrázky samozřejmě vidíte jako thumbnails přímo v Nautilu. Ještě jednou zdůrazňuji, že takto se dají obnovit pouze "smazaná" data dosud nepřepsaná novými daty, takže pokud něco náhodou smažete, všeho nechte a okamžitě se pokuste o obnovu.

Crazy Ivan a pc bezpečnost

Na téma ochrany bezpečí a soukromí při používání počítače se většinou píše o software, který má toto bezpečí zvyšovat a zajišťovat (antiviry, firewally, spyware doktoři apod.), o nutnosti pravidelně záplatovat svůj operační systém a aplikace, a často se karatelsky přidá, že mnohdy spočívá hlavní bezpečnostní problém spíše mezi židlí a klávesnicí - naivní uživatelé klikají na kdejaký link nebo přílohu mailu, instalují si bez přemýšlení jakýkoliv program atd.

Měl bych ještě jedno doplňkové varování. Existuje mnoho druhů ohrožení počítačové bezpečnosti, které nelze poznat na první pohled. PC zdánlivě funguje v pořádku a člověk netuší, že už je například měsíce (!) součástí celé sítě, která provádí nebo může provést DoS útok na nějaký důležitý server, nebo že někdo z jeho počítače tahá různá hesla či jiné informace a má váš stroj pod online kontrolou. S tímto nepozorovaným ohrožením právě útočníci počítají!

Co dělat s tímto nebezpečím typu "nemám problém, dokud ho nevidím" ? Nebuďme předvídatelní. To je všechno. Nedělejme bezpečnostní opatření až tehdy, když už je pozdě, respektive když už jsou následky jasně postřehnutelné, když už nastala škoda.

Pokud jste viděli akční snímek Hon na ponorku (1990), tak již asi tušíte, proč jsem napsal do názvu frázi Crazy Ivan (Bláznivý Ivan). Takto říkali američtí ponorkáři zvyku ruských ponorkových kapitánů učinit nečekaně, zničehonic manévr respektive celou sérii prudkých zatáček. Sonar ponorky byl totiž silně rušen hlukem záďového pohonu, takže určité pásmo za ponorkou pro něj bylo slepé. Když ponorka změnila prudce směr, dostalo se toto slepé místo do dosahu sonaru (a slepá oblast se přesunula za záď do aktuální osy plavby), takže se dalo zjistit, jestli za nimi nepluje nepřátelská ponorka.

Dneska, jak jsem se dočetl, moderní ponorky tahají sonar za sebou, takže problém se slepým pásmem za zádí asi odpadá, ale manévr Bláznivý Ivan (BI) se mi zdá jako životné a velmi užitečné pravidlo bezpečnostního chování i v souvislosti s ochranou počítače, protože znamená nepředvídatelnost, s níž útočníci nepočítají. Na PC můžete dělat několik krejzy ajvnů:

• smazání harddisku (po zálohování dat!) a reinstalace celého operačního systému
• reinstalace bezpečnostního softu (antiviry, FW, správce hesel, spyware doktoři, Peer Guardian aj.)
• reinstalace běžného softu (prohlížeč, kancelářský soft aj.)
• změna důležitých hesel
  
• skenování jinými antiviry, než jaké běžně používáte
  

Možná si řeknete: Ten se zbláznil. Přece nebudu každý měsíc instalovat OS a každý týden prohlížeč nebo měnit hesla? - Ne, to nemusíte, ba nesmíte. Ne pravidelně! Kouzlo je právě v nepravidelnosti, nevypočitatelnosti a v empirické bezdůvodnosti BI ! Nejlepší příležitost pro BI je kdykoliv.

Pokud jste jen prostí uživatelé jako já, jste jako ta ponorka se slepou oblastí za zádí. To, že nic nevidíte, neznamená, že na vás právě neletí torpédo, nebo že vaší rukou někdo někde neškodí. Možná se váš stroj podílí na něčem hnusném, ani o tom nevíte. Když uděláte BI, možná se nedozvíte, co to bylo a že to vůbec u vás bylo. Ale zbavíte se toho, stopnete to.

BI není základ bezpečnosti, nevystačíte s ním. Nutný je bezpečnostní soft, záplaty, opatrnost při klikání a otevírání souborů, a další preventivní věci. Zastávám však názor, že každé dostupné zvýšení ochrany ať už vlastní nebo síťové (váš stroj může ohrožovat celý internet) je morální povinností a praktickou moudrostí každého slušného uživatele. Používání Ubuntu a správně kustomizovaného Firefoxu je prvním krokem k bezpečnějšímu pc. BI je jedním z dalších.

Ubuntu pro křesťany, pro muslimy...

Původně jsem chtěl nadšeně napsat o náboženských edicích Ubuntu jako jsou křesťanská Ubuntu CE nebo muslimská Ubuntu ME a postěžovat si, proč neexistuje taky Ubuntu AE pro nevěřící psy nebo Ubuntu BE pro následovníky Osvíceného nebo Wiccabuntu pro roztomilé pohanky a jiné ušmudlané kouzelnice !

Ale pak jsem četl takové argumenty, že do operačního systému se náboženství tahat nemá a že tyhle edice jen rozbíjejí svobodnou komunitu a že ty speciální náboženské balíčky jde nainstalovat i do "normálního" Ubuntu apod. A chuť jásavě oslavovat mě nějak přešla.

Přesto si po jistém rozvážení myslím, že náboženské edice Linuxu Ubuntu nejsou vyloženě špatně. Ubuntu je nejvíc a zaslouží si propagaci i v duchovních komunitách. Proč by nemohl mít pan falář na jihočeské faře instalované Ubuntu CE s Biblí, filtrem hambatého webového obsahu atd.? Proč by nemohla brněnská muslimka s očima jako plachá laň mít na počítači Ubuntu ME a hledat si v něm veršíky z Koránu nebo časy modliteb? Hmm? Proč ne? Dokud mě nikdo nenutí, abych si na harddisk instaloval jenom CE nebo ME edice nebo do hlavy instaloval katolicismus či islám (nebo ateismus...), tak jsou tyhle věci v pohodě.

A ty zelené screenshoty jsou opravdu síla!

Webdesign jen pro Linux nebo pro všechny?

Používáte Ubuntu a jste moc spokojeni? OK, já taky. Ale občas byste přece jen rádi viděli, jak vypadají vaše stránky v dosud převládajícím prohlížeči MS Internet Explorer, že? Zejména pokud si defaultní blogísek upravíte podle svého, nebo pokud vůbec tvoříte jakékoliv webovky.

Nu, máte-li platnou licenci (!) na Windows, tak můžete používat IE6 na Linuxu i bez nutnosti instalace Woken (tak jsem to pochopil po přečtení, neznám názor právníků z Redmondu). Stačí stáhnout IEs4Linux, respektive postupovat podle českého návodu na Ubuntu.cz. Jistě musí být zajímavé vidět zase po čase, jak vypadají stránky nebo blog pro 95% těch, kdo necítí potřebu přihlásit se k intelektuální a morální elitě IT světa. :)

Ale problém je jinde - mám takové dilema: být fundamentalistický linuxový tvrďas, dělat stránky pro linux + firefox a kašlat na zbytek světa, který zatím jede na jiné platformě, nebo být tolerantní a ohleduplný a snažit se, aby to hezky vypadalo, i kdyby si to stáhnul mimozemšťan, mající na harddisku UFO ET Professional Edition Service Pack 3.0 s prohlížečem BlackHole Predator 1008.1 delta ? To je oč tu běží! Být zásadový a bezohledný nebo brát v potaz i mimozemšťany, kteří ještě nepoznali kouzlo Linuxu Ubuntu? :)

Linuxačky jsou elita ženského rodu

Tak jsem se právě dozvěděl, že linuxaček (rozuměj linuxových uživatelů ženského rodu) jsou akorát dvě procenta. Dvě procenta! To je sakra málo! Čím to asi je, že se holky nechtějí mazlit s tučňákem, hned po červeným panďákovi nejroztomilejším zviřátkem IT světa?

Na druhou stranu si představuju, co to asi je za holky, ty uživatelky Linuxu. Podle mě to musej bejt rozhodně zajímavý ženský, elita krásnější poloviny lidstva. Určitě jsou vysoce inteligentní a musejí v sobě mít touhu po svobodě, nezávislosti, originalitě... Je stopro jistý, že tyhle holky nepoužívají počítač jenom pro to, aby si pokecaly s kámoškama o novým svetříku nebo aby na blogísku oznámily světu, že je bolí hlava. Uměj přemýšlet, a proto určitě mají i smysl pro humor. Jsou samostatný, a to mi přijde moc atraktivní, protože takový holky prostě neukecáš rohlíkem, na ty se člověk musí vypnout k největším tokacím výkonům!

To by mě zajímalo, jestli existují nějaký statistiky z Čech? Jako kolik těch linuxaček žije u nás? Protože česká čísla jsou vždycky trošku specifická.

P. S. Aby někdo netvrdil, že diskriminuju "utahaný mámy vod dětí" apod., tak předem deklaruju, že ne každá zajímavá ženská musí mít na kompíku nainstalovaný Linux Ubuntu. Ale každá, která ho tam má, je objektivně setsakramentsky přitažlivá!

Poslední pozice kursoru v Gnome...

Pokud vám z různých důvodů vadí, že desktopové prostředí Gnome v Ubuntu 7.04 ukládá poslední pozici kurzoru v některých dokumentech, takže po dalším otevření dokumentu .txt nebo .pdf přejde kurzor přímo na tuto uloženou pozici, můžete tuto vymazlenost pro čtenáře dlouhých textů a hovadinu pro ochránce soukromí poměrně jednoduše zastavit. "Poměrně" píšu proto, že pro každý druh textového dokumentu se tyto pozice ukládají do jiného souboru.

• soubory .txt - pozice se ukládají do gedit-metadata.xml v uživatelské složce ve skryté složce Gnome (u mě se jmenuje .gnome2) (aktualizace: v Ubuntu 9.04 se soubor gedit-metadata.xml nachází ve složce user/.cache/gedit/)
  
• soubory .pdf - ev-metadata.xml (cesta .gnome2/evince/)
  

Jednorázové smazání ani read-only parametr nepomáhají, jsou to titíž kostějové nesmrtelní jako už jsem řešil u Nedávných dokumentů - vždy se vytvoří nové soubory těchto metadat.

Fungující workaroundové řešení je stejné jako právě u Nedávných dokumentů - smazat tyto soubory a místo nich okamžitě vytvořit adresáře s naprosto stejným názvem (tj. včetně koncovky), buď jednoduše: pravý klik do složky > Vytvořit adresář a pojmenujte ho, nebo v Terminálu (za user si dosaďte vlastní uživatelské jméno) :

mkdir /home/user/.gnome2/gedit-metadata.xml
mkdir /home/user/.gnome2/evince/ev-metadata.xml

Gnome při každé zápisové události, která je takto znemožněna, skrytě hodí asi tři různé varovné hlášky (zkuste si např. otevřít Totemem nějaký mediální soubor přímo v Terminálu a uvidíte sami), ale pak dá pokoj. Z monitoru hardware a také ze Sledování systému (tam karta Procesy) vidím, že se nikde nic nepřehřívá, "nevysiluje", a systém je dál stabilní jako jindy, takže na to kašlu.

Shrnutí: výsledný stav: ve skryté složce .gnome2 ve vaší uživatelské složce máte jeden adresář gedit-metadata.xml (blokuje vytvoření stejného souboru s uloženými kurzorovými pozicemi pro .txt soubory) a v téže složce gnome2 máte ve složce evince jeden adresář ev-metadata.xml (blokuje ukládaní kurzorové pozice pro .pdf soubory). Poslední pozice kurzorů v .txt a .pdf dokumentech se neukládají, po dalším otevření dokumentu je kurzor vždy na začátku textu vlevo nahoře.

A Vánoce jsou za dveřmi.

Ubuntu: Gkrellm - nastavení zvukového alarmu

Stav počítače nepřetržitě monitoruji pomocí skvělého prográmku Gkrellm. Zatím jsem se vždy jen tak průběžně díval na teploty, otáčky, obsazení paměti atd., ale už mě to "nebaví" - takže jsem se rozhodnul nastavit si zvukový alarm, což je funkce, kterou Gkrellm bohatě umožňuje.

Postup je následující:

• pravý klik nahoru na panel Gkrellm > Konfigurace
  
• Zabudované > Senzory >
  
• rozbalení jednotlivých položek dle volby (Teploty, Větráčky, Napětí)
• vybrání konkrétní položky (např. CPU fan)
  
• kliknutí na tlačítko s písmenem A v kruhu - Výstrahy

Teď už jenom stačí zvolit rozumné prahové hodnoty pro spuštění alarmu (aby to nehoukalo už při mírném / krátkém vychýlení od průměrných hodnot, tj. každou chvíli :), včetně délky trvání stavu v sekundách a intervalu opakování alarmu v sekundách, a samozřejmě v řádku Příkazy doplnit přehrávací program (stačí Totem, který je v Ubuntu už instalován) a cestu ke zvuku, například takto:

totem /home/user/alarm.ogg

Celé nastavení pak nutno potvrdit tlačítkem Použít, aby se uložilo.

Otestovat lze jednoduše tak, že nastavíte záměrně velmi nízké prahové hodnoty a potvrdíte nastavení. Po uplynutí vámi nastavené "rozumné" doby trvání překročené prahové hodnoty se spustí přehrávač Totem a v něm daný zvukový soubor (pokud jste nastavili správně cestu, jinak bude hlásit cestu nenalezenu). Zvuk alarmu se bude opakovat tak často, jak jste nastavili sekundový interval (pozor, při hodnotě nula se přehraje pouze jednou - to není asi moc rozumné!).

Užitečná na Gkrellmu je volba mezi dvěma úrovněmi alarmu, varováním a poplachem - můžete je tak odlišit i zvukově - jednoduše zadáte do každého z obou řádků v sekci Příkazy cestu k jinému zvuku. Volba zvuků je na vás, jistě by měly být zřetelné (ostré + hlasité) a protivné - já si tam dal ryčné zvonění jako "varování" a příšerně uječenou sirénu jako "poplach".

Blogger - třísloupcové templaty

Objevil jsem blog, z něhož si můžete stáhnout třísloupcové templaty všech šablon systému Blogger.

Opravdu to funguje, člověk pak může v Šablona > Prvky stránky přidat prvky i do třetího sloupce na opačné straně, kde se objeví možnost Přidat prvek stránky. Jisté potíže jsou pouze v tom, že nahráním takovéto 3-sloupcové šablony se smažou všechny individuální, jedinečné obsahy menu. A navíc, když jsem chtěl obnovit starou, zálohovanou 2-sloupcovou šablonu, házelo to jakousi chybu s tím, že v menu je položka s jedním označením dvakrát (což byla). Takže jsem ji nejprve ručně přejmenoval v HTML kódu a potom teprve šlo vrátit starou šablonu. Stejně jsem si ale musel to menu znovu obnovit ručně - a zatím zůstanu u 2-sloupce.

Pokud máte v menu jenom takové obecné záležitosti jako archiv, štítky a profil, nebo pokud můžete svůj jedinečný obsah prvků menu obnovit, tak samozřejmě není s ničím dalším problém. Akorát s tím, co dát do třetího sloupce :)

Kdo používá Firefox, měl by zkusit i Ubuntu

Ano, jsem o tom pevně přesvědčen. Budu mluvit z vlastní zkušenosti: podívejte se, jestliže surfujete open-sourceovým freewarovým, plně dle libosti kustomizovatelným a vysoce bezpečným prohlížečem Firefox, hodně to o vás už vypovídá - znalostně a technicky i morálně.

Technicky už viditelně nejste žádní počítačoví a internetoví jelimánci a znáte všechny nepřekonatelné zápory jiných, ne tak kvalitních prohlížečů jako Firefox. Víte, kdo se o prohlížeč pečlivě stará, neustále inovuje jeho funkce a rychle odstraňuje bezpečnostní hrozby, a kdo na svůj software pět let sere a prodává morálně zastaralý prohlížeč dalším a dalším nevědoucím zákazníkům.

Z morálního hlediska už si zkrátka ošlivíte dělat reklamu a otroka takovým firmám, které ve svém zkamenělém, ziskuchtivém monopolním postavení uvádějí větší novinky jednou za pět i více let, které nedávají kvůli svému uzavřenému kódu pocit bezpečí, slušnosti při jednání a koneckonců ani flexibility a akčnosti, jimiž se naopak vyznačují menší, většinou komunitní hráči, kteří se musejí o dobrou pověst u uživatelů každodenně snažit, a ne jim povýšeně srát na hlavu. Věnoval jsem svou důvěru lidem, kteří ve mně nevidí jen chodící batohy zelených papírků, ale jsou to zapálení nadšenci a kamarádští vizionáři.

A navíc, mamutí, monopolně sebejisté firmy nemůže mít rád žádný skutečný ekonomický liberál - zastánce blahodárných principů volného trhu! Von Hayek by dnes používal Ubuntu, o tom žádná. (Ubuntu na Hrad! samozřejmě jen jako instalace). Braňte se monopolům - dusí konkurenci a vývoj, zvyšují demokratický deficit světa.

Ale to už asi víte - protože používáte Firefox. Takoví lidé by právě měli aspoň vyzkoušet operační systém Linux Ubuntu, protože to je vlastně taky takový Firefox, akorát že na úrovni operačních systémů. ZADARMO, s otevřeným kódem (takže víte, že vás nikdo nešpehuje a neposílá vaše data ošklivým lidem), s bezpečnou architekturou používání... a samozřejmě s vymazleným grafickým prostředím.

Linux, a Ubuntu zvlášť, dýchá reálnou svobodou a bezpečím.

Zkrátka, pokud chcete potvrdit svoji příslušnost k počítačově gramotné elitě a k morálně přesvědčivým jedincům, kteří uvažují v souvislostech... tak další cesta je jasná. Konečně, vyzkoušením (bez instalace čehokoliv na harddisk!) nic neriskujete.