Změna vzhledu blogu pomocí nástroje Blogger Template Designer

Blogger.com zavedl od včerejška od odpoledne :-) nový nástroj, Blogger Template Designer. Zatím je dostupný pouze po nalogování přes adresu draft.blogger.com. V editoru si pak lze navolit různé vzhledy a vlastnosti jejich prvků. Také lze zaškrtnout, abyste se automaticky logovali do Draft varianty Bloggeru. Další informace viz odkaz. Nástroje i vzhledy se mi hodně líbí, je to velký krok kupředu.

Zabil nezabitelnýho...

... a pohlédnul do tváře božské Tučňačce...

Teď nějak poslední dobou jsem začal pozorovat, že mi po tisknutí visí jeden proces (captmon, je to monitor tisku), vytěžuje procesor na 100% a nejde zabít ani ve Sledování systému ani v terminálu pomocí prostinkého sudo kill. Tak jsem použil Google a až asi na třetí pokus jsem našel, že ten příkaz KILL musí být ještě s číslem -9. Takhle:

$ sudo kill -9 čísloprocesu

Tak jsem to zkusil a "nezabitelný" proces captmon ihned chcípnul. Pokud jsem to správně pochopil z manuálu (man kill), tak to číslo 9 znamená, že nesmí být blokován.

Google Earth 5.0 pod Ubuntu 8.10

Říkal jsem si ondyno, jakoupak zhovadilost jsem na Ubuntu ještě neinstaloval? A volba padla na Google Earth. Celý svět v 3D. A tak jsem začal hledat návod...

Ale prdlajs. Proč dělat věci jednoduše, když to lze i napínavě? :-) Prostě jsem si stáhnul přímo instalační soubor GoogleEarthLinux.bin, přidal mu spouštěcí příznak a v terminálu ho spustil.

Instalace sice proběhla v pořádku, ikonka na ploše atd., ale po spuštění GE to krátce nato padlo.

No tak jsem chvilku hledal, co jako může za tu chybu relocation error a cosi o nějaké špatné knihovně, a mé úsilí bylo tuplovaně korunované! Našel jsem velmi stručnou radu: přejmenuj tu zatracenou knihovnu (zde konkrétně libcrypto.so.0.9.8 ) na cokoliv jinýho a GE si vezme tu z operačního systému.

A taky že jo! Takže už žádné padání, ale pěkně si Googleearthuju pod Ubuntu 8.10!

Existuje vůbec něco, co nejde na Ubuntu tak či onak spustit?

Update: pod Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope už žádný problém není.

Připojení diskety v Ubuntu

No tak teda dnes jsem zíral jako blázen. Čirou náhodou jsem potřeboval připojit disketu, skutečný nefalšovaný floppy disk, což už jsem předtím neudělal několik let. A ať hledám, jak hledám na panelu v Místa, disketa nikde. :-) Nakonec jsem zjistil, že se musí připojit, a to takto v Terminálu:

$ sudo modprobe floppy

A hned to v mechanice cvaklo, zahrabala, rozsvítila se. Pak jsem šel do Místa a do diskety se už normálně dostal, protože ta položka tam už konečně byla. Díky za radu z Ubuntufora. Doufám, že tohle je poslední případ, kdy jsem musel disketu vůbec použít. Byla to značka Imation a data byla v pořádku. Samozřejmě ihned putovala na klíčenky a na cedla.

Compiz Fusion v Ubuntu 8.10

Vyzkoušel jsem Simple Compiz Settings Manager podle návodu na Howtoforge.com (via Linuxtoday.com). Pěkný no, krychle desktop a jiné :-)

Otevřít Terminál zde - skript pro Nautilus!

Narazil jsem na prima copy & paste návod, jak přidat do Nautilu položku pro otevření Terminálu právě pro daný adresář, v němž aktuálně jste. Jde o přidání tohoto skriptu (cyberciti.biz). Objeví se pak po pravém kliknutí jako položka Skripty > Open Terminal Here. Vyzkoušeno, funguje, super! Výborné pro všechny uživatele, kteří s Ubuntu teprve začínají nebo je nebaví se přesunovat přímo v Terminálu. Něco takového by mělo být v Nautilu defaultně.

Moblock a Mobloquer pod Ubuntu 8.10

Fungují, co jiného ? :-) Ano, Moblock, defacto Peer Guardian pro Linux Ubuntu, a jeho velmi pěkný frontend Mobloquer, jsem už nainstaloval i do Ubuntu 8.10. Instalace má dvě fáze:

1) nejdřív musíte přidat gpg klíče a repozitáře (ty do sources.list) - viz návod

2) potom už stačí jen updatovat balíčky a instalovat oba programy :

$ sudo apt-get update
$ sudo apt-get install moblock mobloquer

Během instalace Moblocku nutno odklikat nějaké ty volby, které začnou dorážet.

Potom spusťte Mobloquer (Aplikace > Internet), zkuste zasurfovat prohlížečem na nějakou stránku a v Mobloqueru dejte na kartě Logs do whitelistu váš localhost, který nejspíš uvidíte blokovaný. Jinak budete mít drtivý pocit, že přestal fungovat internet :-) Změny nastavení Mobloqueru jsou chráněny sudo heslem, které musíte vždy vložit.

Jo a ještě jsem si musel povolit odchozí ftp (karta Settings).

Jinak už se nemusíte o nic starat, při bootu si Moblock vždy updatuje blocklisty sám.

Wine 1.0.1 a písmo ve Firefoxu

Při instalaci Wine 1.0.1 (v Ubuntu 8.10) se instaluje také balíček Wine Gecko a k tomu se nasáčkuje ještě balíček fontů ttf-liberation, který má v sobě údajně metricky shodné podoby mikrosoftích fontů Times, Arial a Courier. Tím dojde ke změně písma ve stránkách zobrazovaných Firefoxem. Pokud se vám to líbí, ok, pokud jste zvyklí tak jako já na defaultní písmo Firefoxu v Ubuntu, odinstalujte balíček ttf-liberation a po restartu Firefoxu už zase máte staré dobré defaultní písmo. Jinak Wine funguje podle všeho fpoho, Enemy Territory s Fritzbotama pod ním každopádně šlape i v Ubuntu 8.10.

Tab Mix Plus problém s Ubufoxem v Ubuntu 8.10

Vypadalo to, že Tab Mix Plus, mega-must-have doplněk Firefoxu pro podrobné nastavení panelů, je v novém Ubuntu 8.10 v nějakém konfliktu s kustomizovanou lištou prohlížeče. Její úpravy se při instalovaném TMP nezobrazovaly. Ale je to jinak: za všechno může Ubufox - odinstalujte tento balíček v Synapticu a můžete Tab Mix Plus opět instalovat do FF a nástrojová lišta už bude v pořádku ukazovat všechny vaše uživatelské úpravy.

Vyzkoušel jsem Trickle - omezení rychlosti U/D (Ubuntu)

Táák, vyzkoušel jsem (v Ubuntu 8.04) prográmek Trickle, jak o něm psali na Root.cz. A ono to fakt funguje! Super. A co jsem při tom všechno dělal? (návod pro totální Ubuntu ňúbíky :-) :

1. jdi do Synapticu, najdi trickle, instaluj ho
2. spusť Terminál (a vypni Firefox, pokud je spuštěný)
   
3. napiš trickle -u 2 -d 3 firefox
4. spustí se Firefox (defaultní profil)
   
5. uvidíte, že načítání stránek se šíleně vleče (2kB up / 3kB down), zejména obrázky, a to i malé, nejsou na stránce dlouho vůbec vidět atd.
   
6. omezení se přeruší po vypnutí okna Terminálu nebo po vypnutí Firefoxu
   

Jiný příklad (stahování linuxové verze hry Enemy Territory v Terminálu pomocí wget při rychlosti 10kB; opět, po vyzkoušení stačí vypnout okno Terminálu)

$ trickle -d 10 wget -c http://ftp.games.skynet.be/pub/wolfenstein/et-linux-2.60.x86.run

Pokud chcete u programu - například u Firefoxu - upravit rychlost připojení natrvalo, můžete editovat jeho panelový spouštěč, například pro nějaký profil Firefoxu takto:

$ trickle -u 10 -d 50 firefox %u -p "jmenoprofilu"

Když kliknete na takto upravený spouštěč programu, spustí se vám Firefox (pro daný profil) vždy s nastaveným omezením rychlosti uploadu a downloadu (v příkladu 10kB/50kB). Analogicky lze takto upravit rychlosti pro další programy (které to umožňují).

Další informace viz článek na Root.cz a v Terminálu příkaz man trickle, který zobrazí podrobný návod.

Ještě bych si někdy rád pohrál s nastavením toho konfiguračního souboru pro démona, trickled.conf. Je v adresáři /etc.

Problémek s gnome panelem

Dneska jsem si hned po bootu všimnul, že když spustím nějaký program, tak jeho položka task není v taskbaru (v dolním panelu). Respektive ten panel fungoval, kliknutí do oblasti předpokládaného místa tasku opravdu vyvolalo okno programu - akorát nebyl ten task vidět - což bylo nepříjemné. Asi ten gnome-panel nějak špatně naběhnul nebo co, ta grafika, že jo, hm?

Ale dá se to řešit velmi snadno, restartem gnome panelu. Ve Sledování systému si na kartě Procesy stačí najít proces gnome-panel a normálně ho zabít, beztak je nesmrtelnej. Horní i dolní panel se automaticky obnoví a funguje už správně, tj. zobrazuje tasky.

Související:
Nautilus - vzkříšení
Restart X Window systému

Restart X Window systému při tuhnutí

Když se někdy výjimečně stane, že GUI Ubuntu díky nějakému programu poněkud zatuhne a nejde se ani dostat k Sledování systému, kde byste mohli problémový proces (program) prostě kilnout (např. viz restart Nautilu), tak může pomoct restart X Window systému. Teda pokud není kousnutá klávesnice.

• Ctrl + Alt + Backspace

Budete se ovšem muset znovu přihlásit v přihlašovací obrazovce (pokud vím, je jedno, jestli máte při normálním bootu povolené automatické přihlášení, tady to neplatí). Takže kdo má sudo heslo tak složitý, že ho radši kopíruje z password manageru, má smůlu a může rovnou úplně resnout :-) Restart X-ek je každopádně pořád mnohem rychlejší než znovu bootovat celý Ubuntu.

Pokud jste měli před ztuhnutím připojený TrueCrypt svazek, tak ten zůstává i po restartu X-ek stále otevřený a normálně přístupný (na rozdíl od situace při vypnutí nebo restartu Ubuntu). Každopádně je lepší TC "znovu" spustit (chce to také jedenkrát vložit sudo-heslo; smaže se TC-lock, objeví se zase ikonka na horním panelu).

Rozhovor s věřící dívkou o Linuxu Ubuntu

Všichni tak nějak cítíme, že Ubuntu nám poslalo samo nebe. Ostatně, o tom už jsem psal. Nyní je potřeba citlivě to naznačit při naší IT misii mezi samotnými věřícími BFU. Vybral jsem jeden rozhovor jako model či návod:

A: Pořád na tebe musím myslet. Mám... tě... rád.
B: Já tě mám taky ráda. Ale na prvním místě v mém srdci je Ježíš.
A: To není fér. Ježíše těžko někdy překonám!
B: To nevadí, já tě mám ráda i tak.
A: A můžu tě políbit?
B: Já nevím. Jsem věřící. Pan farář nám říkal, že bychom to neměli dělat.
A: A sakra!
B: Neklej!
A: Ajta sajta!
B: To už je lepší. Víš, já věřím v Boha celým srdcem.
A: Ale já taky věřím celým srdcem.
B: A jak jsi se dostal k víře?
A: No, stáhnul jsem si instalační cedlo Ubuntu...
B: Cože?? Nerozumím.
A: Víš, já věřím v sílu Open Source a GNU/GPL. A hlavně v Linux.
B: Co je to za bohy?
A: To nejsou bohové. To je software do počítače. Operační systém.
B: Aha.
A: Je zadarmo a můžeš si s ním dělat, co chceš. Když chceš. Tvoří ho taková komunita prima lidiček.
B: Komunita? To znám. Církev je taky komunita.
A: No jasně! Máme tolik společného! Máme proroky, evangelisty, pokorné učedníky, mučedníky... Ale hlavně si myslím, že Ubuntu poslal křestanům bůh, aby nehřešili.
B: Jak aby nehřešili?
A: Mno, aby nepoužívali v počítači programy, které si nezaplatili. Rozumíš, aby nesetrvávali ve smrtelným hříchu krádeže duševního produktu.
B: Copak duševno lze ukrást?
A: No jasně! A jak snadno! Každej tvůrce myslí, že má autorský právo na to, co vytvořil.
B: A co bůh stvořitel?
A: Nevím to jistě, ale myslím, že vesmír je v licenci GPL.
B: Aha. Jako že si s ním můžeme dělat co chceme?
A: Tak nějak. Tak co, máš počítač?
B: Mám. Doma v pokojíku.
A: A pozveš mě k vám domů?
B: Když já nevím. Naši nejsou doma. A pan farář říkal...
A: Ááále, pořád pan farář. Co ví pan farář o počítačích?
B: Náhodou, na faře mají taky jeden. Slyšela jsem, že ho mají každou chvíli v opravě.
A: To je jasný, dědula určitě paří na kraknutejch Widlích. To je fakt síla... no jo, kážou vodu a pijou...
B: Cože?
A: Ale nic. Tak co, pozveš mě k vám?
B: Aby ses o něco nepokusil... hihi.
A: Mohl bych se pokusit nainstalovat ti na počítači to Ubuntu.
B: A to chceš ke mně do pokojíku jen proto, abys mi ukázal ten program?
A: Ber to jako boží výzvu.
B: Hehe. Takže mi jenom ukážeš ten program jo? Hele a není to málo?
A: Nechci lízt do zelí Ježíšovi.
B: No, pusu bych ti možná povolila.
A: Tak jdem!

Z rozhovoru jasně patrno, že A zabil dvě mouchy jednou ranou: jednak rozšířil Linux Ubuntu, jednak možná (to už nevíme) později rozšířil i svoje další zkušenosti. Věřící linuxáci by se neměli za svou krásnou víru stydět, ale hrdě ji propagovat. Lampa se nemá stavět pod stůl, ale na stůl, aby zářila světu!

Pozn. rozhovor je čistě fiktivní, ale ne zase tak moc!

Kousnuté Ubuntu? Zablokovaný svazek TrueCryptu?

Včera jsem zkoušel takovou blbost. Hehe, asi vás napadne co, ale to je jedno :-) Každopádně Ubuntu se začalo kousat a pomohl jen restart. Ubuntu za to samozřejmě nemohlo, to jen můj HW prostě není tak silný, aby utáhnul tuhle záležitost (která by ovšem jinak byla dokonalá :-) Některý menší záležitosti tak jdou udělat, ale tohle už je opravdu moc. Tam už je docela vytížení, i když to běží normálně, a ne aby to ještě TC šifroval a dešifroval :-)

Psychologicky zajímavé je to, že jsem tuhle záležitost už loni zkoušel a taky se to kousalo. Člověk má holt krátkou paměť a nezměrný idealismus. Mno, takže nic. Jsem to oddělal a Ubi už zase běží fpoho! Ale o tom jsem nechtěl.

Zajímavější totiž je situace, když zatuhne komp s otevřeným TC svazkem. Totiž ono po restartu a připojení se ten TC svazek začne chovat tak nějak divně, tak jakoby zamčeně! Asi je tam nějakej ten lock, že jo? Aby se náhodou nestalo, že po zatuhnutí a restartu by se dalo přijít k otevřenýmu TC svazku.

Každopádně ten TC svazek začal po restartu a připojení dělat neplechu a žádný úpravy práv tomu nepomohly. Celý problém se vyřešil teprve tehdy, když jsem po right clicku na daný svazek (v přehledu slotů) dal Repair Filesystem. A už to zase běží OK. Takže v případě zatuhnutí poče a zamknutí TC svazku je podle všeho nutno provést opravu filesystemu na tom svazku.

P. S. Tyhlety moje experimenty jsou jediný situace, kdy mi Ubuntu zatuhlo, jinak se nepamatuju, že by Ubuntu kompletně padlo nebo vytuhlo dlouhým během nebo spuštěním hodně programů (něco jiného je ovšem Nautilus, ale na Hardym jsem si zatím nevšimnul, že by tento problém nastal). Prostě spolehlivá stabilita operačního systému jako je Linux Ubuntu, to je další plus (vedle vzhledu, bezpečnosti, otevřenosti kódu a bezplatnosti).

Mobloquer 0.5 v Ubuntu 8.04 - zase o něco lepší ip blocker!

V tom všem shonu a kolotání kolem Ubuntu 8.04 Hardy Heron jsem si ani nevšimnul, že už vyšel nový Mobloquer 0.5. A jak se dalo čekat, tvůrci nelenili a přidali četná zlepšení, to hlavní jsou asi dialogy pro povolení IP adresy (Whitelist) a pro odstranění (Remove) IP adresy (Settings, tlačítka dole). Lze tedy rychle operovat s povolováním a zakazováním IP adres (vyzkoušel jsem si to na zákazu a povolení adresy localhostu). To, co je původně blokováno v Logs, lze tamtéž tlačítkem dole povolit a když změníte názor, tak zase v Settings > Whitelist IPs to lze pohodlně kliknutím oddělat, čili zakázat. Následuje několik otravných leč nutných vložení sudo hesla :-)

Související
Mobloquer - grafický front end Moblocku

Nesvobodné ovladače (nVidia) v Ubuntu 8.04

Nainstaloval jsem a povolil nVidia nesvobodné ovladače a vypadá to, že vše pracuje OK (samozřejmě s tím, že na mém starším HW budu muset vypnout efekty, protože se mi jinak při přetížení psychedelizuje video :-).

Jediná změna u grafárny proti Gutsymu a Feistymu je v tom, že v Ubuntu 8.04 je nutno doinstalovat nvidia-settings (objeví se pak i v Systém > Správa > NVIDIA X server settings) a potom restartovat Gkrellm, aby se ukázal monitoring grafické karty (teplota) coby zvolitelná položka pro sledování v konfiguraci Gkrellmu (Konfigurace > Zabudované > Senzory > Teploty > nVidia GPU Core).

OpenOffice - vymazání historie (Poslední dokumenty)

Kdysi jsem tady prezentoval návod jak blokovat takové chuťovky jako Nedávné dokumenty v Ubuntu (Místa > Nedávné dokumenty), ale nějak jsem zapomněl na Open Office. Tam jsou rovněž Poslední dokumenty a z hlediska ochrany soukromí je to katastrofa, protože jsou v nich uchovány klidně třeba cesty do TrueCrypt svazku :-) omlg!

Soubor Common.xcu uchovávající informaci o posledně otevřených dokouších je v této cestě:

$ ~/.openoffice.org2/user/registry/data/org/openoffice/
Office/Common.xcu (nekopírujte odtud, je tam line break)

Soubor Common.xcu je třeba bezpečně mazat, podobně jako např. složku .thumbnails. Pokud jsem si všimnul, nelze ani blokovat jeho změnu (odejmutí práv zápisu) ani jeho vytvoření (stejnojmenný adresář). Nu což, tak budeme mazat, no. Další spouštěč na panelu nikoho nezabije.

Spouštěč je Typ: Aplikace. Musíte mít samozřejmě nainstalován program secure-delete. Tento postup má tu výhodu, že Poslední dokumenty běžně fungují, ale v případě otevření nějakého privátního nebo jinak citlivého dokumentu apod. můžete tuto historii bezpečně smazat kliknutím na spouštěč. S dalším otevřeným dokumentem se ovšem soubor Common.xcu opět obnoví s aktuálními položkami.

Ve Volbách např. Textového procesoru (Nástroje > Volby) lze vypnout zálohování a nastavit vlastní cestu do nějakého bezpečného temp adresáře. Věnujte také pozornost složkám /backup a /temp v adresáři ~/.openoffice.org2/user.

Vypnutí zatracené klávesy CAPSLOCK (Linux Ubuntu)

Dnes jsem se vážně tak strašně nasr.., když jsem při rychlém psaní dvakrát do minuty nechtěně zapnul idiotskou klávesu CAPSLOCK, kterou jsem snad v životě nepoužil, že jsem se rozhodnul ji trvale vypnout. Návod pro Linux Ubuntu jsem našel na Ubuntugeek.com :

vypnutí

$ xmodmap -e "clear Lock"

zapnutí

$ xmodmap -e "add Lock = Caps_Lock"

Tohle vypnutí je však pouze dočasné, trvá do restartu, pak se CAPSLOCK zase zapne. No tak jsem chvilku dumal, a pak jsem ten příkaz k vypnutí vrazil do Sezení v Systém > Volby > Sezení, podobně jako automaticky spouštím Gkrellm. A je to. Při startu se prostě vypne CAPSLOCK v Sezení. Nevím, jestli je to úplně penguin kosher, ale funguje to natrvalo a to je hlavní! :-)

SIR - hromadná úprava velikosti obrázků (Ubuntu 7.10)

O hromadném přejmenování obrázků pomocí prohlížeče gThumb už jsem psal. V současné době jsem hledal také nástroj na hromadnou úpravu velikosti a kvality obrázků, fotek.

Po zběžném guglování jsem s potěšením a úlevou typického klikoše :-) našel článek Hromadné zmenšení fotografií na LinuxExpresu, v němž se popisuje prográmek SIR - Simple Image Resizer. Líbilo se mi hlavně to GUI :-) a tak jsem neváhal a stáhnul si .deb balíček pro Ubuntu (7.04).

Instalaci balíčku jsem zvolil samozřejmě ihned z downloadu, stáhly se závislosti Qt4, pak se balíček bez problémů nainstaloval. Nevšimnul jsem si, že by se někde v menu Ubuntu objevila spouštěcí ikonka, takže jsem poprvé spustil prográmek z Terminálu ( sir a enter).

Pěkný. V Options se dají nastavit parametry úprav jako default. Jediné, co bych vytknul ovládání, je chybějící možnost zvolit zavření až po potvrzení, protože se mi povedlo hned poprvé kliknout vedle během běhu (zmenšování) programu (práce v jiném okně), tj. na křížek, a program se bez dotazu zavřel.

No ale jinak teda super. V Add Dir jsem vybral adresář s fotkami, dole v okně zvolil cílový adresář (Target Folder), napsal požadované rozlišení, nacvakal kvalitu (Quality) a už to jelo, dole ubíhá progress bar a procenta. Pěkný, přehledný prográmek (ostatně viz návod na LinuxExpresu), který se mi nesmírně hodí. Hned jsem si přidal uživatelský spouštěč na panel (Typ: Aplikace, v řádku Příkaz je sir).

Zabezpečený profil Firefoxu v Linuxu Ubuntu 7.10

Následující článek byl podnícen otázkou, kterou jsem si kladl poslední asi týden nebo dva: jak mám - u všech tučňáků - zabezpečit svoje Záložky ve Firefoxu, abych k nim měl přístup jenom já po vložení hesla? Jinými slovy: jak dostat Záložky na svazek zašifrovaný TrueCryptem? Zkoušel jsem pár věcí, například nastavit cestu v about:config, ale pořád se to nějak s... nedařilo. Netvrdím, že jsem našel úplně všechny způsoby, jak to (ne)jde, ale nakonec jsem se vzdal.

V čem byl problém. Problém byl v tom, že jsem se nedíval ze širší perspektivy.

OK, now I want the big picture!

Taky, že vám ho dám! :-) Řešení, jak zabezpečit Záložky bylo velmi prostinké a divím se, že mě nenapadlo dřív. Řešení (jak už vás asi napadlo z titulku) spočívá prostě a jednoduše ve vytvoření bezpečného profilu pro Firefox na zašifrovaném TC svazku. V profilu je samozřejmě všechno, Cache, cookies, rozšíření, a taky Záložky.


Vytvoření bezpečného Firefox profilu na zašifrovaném TrueCrypt svazku

Takže, co dělat pro vytvoření bezpečného profilu:

1. zavřete prohlížeč Firefox!
2. zálohujte si složky dosavadních profilů (případně složku defaultního) někam do zálohy, abyste je mohli obnovit, kdyby něco: profily FF se v Linuxu defaultně nacházejí v umístění ~/.mozilla/firefox/xxxxxxxx.default/
   
3. připojte zašifrovaný svazek TC s volným místem, kde bude nový profil Firefoxu (FF)
4. spusťte FF s tímto příkazem z Terminálu:
   firefox -ProfileManager
   tím se otevře okno k vytvoření nového profilu
5. vytvořte nový profil (Create), pojmenujte ho nějak stručně a nenápadně a umístěte jeho lokaci na zašifrovaný TC svazek (Choose folder - proklikejte se až do složky připojeného TC svazku a tam si založte složku pro profil)
   
6. vytvořte si na panelu uživatelský spouštěč Firefoxu s bezpečným novým profilem, abyste si ulehčili život a nemuseli spouštět Firefox v módu ručního výběru profilu, je to Aplikace a příkaz v řádku příkazu musí být:
   firefox %u -P "nazevprofilu"
   

Nyní zbývá už jen zkopírovat původní profil do nového a je to:

1. zavřete prohlížeč Firefox!
   
2. ve složce původního (defaultního) profilu vyberte všechny soubory a zkopírujte je do složky nového bezpečného profilu na zašifrovaném TC svazku

S původním profilem si můžete dělat, co chcete, například z něj oddělat všechno, co chcete skrýt před nepovolanými zraky, nebo můžete soubory v té složce vymazat (případě bezpečně smazat), samozřejmě nejlepší je ten profil před smazáním raději ještě někam bezpečně zálohovat. Nejlepší bude, když jen odděláte to, co chcete schovat před ostatními, a jinak tento defaultní profil necháte existovat. Náhodný pozorovatel musí mít dojem, že se tento profil používá.


Jak ovládat Firefox s profily

V podstatě máte tři možnosti:

1. spouštět vždy Firefox s ruční volbou profilů:
   firefox -profilemanager
2. spustit FF poprvé s ruční volbou, zvolit bezpečný profil ze seznamu a ponechat zaškrtnutou volbu Don't Ask at Startup. Tak budete "defaultně" vždy spouštět bezpečný profil bez otravné ruční volby
3. vytvořit si druhý spouštěč pro Firefox na panelu speciálně pro bezpečný profil (viz bod 6 výše)
   

Osobně bych dal přednost možnosti číslo 3, a to z toho důvodu, že ke spuštění prohlížeče Firefox s bezpečným profilem je samozřejmě nutno mít otevřený (namountovaný) zašifrovaný TC svazek, kde se nachází složka tohoto bezpečného profilu. Pokud spustíte bezpečný profil bez připojeného TC svazku, prohlížeč se neotevře a bude házet hlášky o tom, že už běží. Za použití možnosti 3 máte tedy větší kontrolu a volbu, jestli potřebujete jen tak zběžně zasurfovat (spustíte běžný profil z panelu) nebo chcete používat bezpečný profil s privátními záložkami apod. (nejprve připojíte TC svazek s tímto profilem, nejlépe asi zašifrovanou partišnu, a potom spustíte druhý spouštěč na panelu).


Ochrana soukromí (Záložek a Cache)

Při použití nejlepší možnosti (č. 3 výše) celá věc funguje bezpečnostně takto:

1. k počítači přijde nepovolaná osoba, spustí běžný spouštěč (ikonku na panelu) Firefoxu
2. spustí se FF s defaultním profilem, kde nic důležitého, privátního atd. co potřebujete skrýt, nemáte
3. pokud by snad nepovolaná osoba náhodou kliknula na spouštěč s bezpečným profilem (můžete si ve Vlastnosti změnit ikonku na něco opravdu nenápadného, ale spouštěč bezpečného profilu lze samozřejmě mít i skrytý přímo na zašifrované partišně, ne na panelu...), prohlížeč se vůbec nespustí a bude házet hlášku o tom, že už běží - důvodem je fakt, že nepovolaná osoba by potřebovala ke spuštění bezpečného profilu nejdřív otevřít zašifrovaný TC svazek, kde se složka tohoto profilu nachází

Takže to vypadá, že jsem konečně zabezpečil svoje Záložky ve Firefoxu, a to velmi jednoduše. Stačí na to pouze TrueCrypt a nový profil Firefoxu umístěný v zašifrovaném TC svazku.